10 problémů knihomolů

10. května 2016 v 19:48 | Jana |  Polemizování
Jsem knihomol, geek, fangirl, říkejte si tomu jakkoliv chcete. A věřím, že nejsem jediná. Najde se vás určitě spousta a většina se uvidí i v tomto článku.
O problémech knihomolů by se dalo sáhodlouze diskutovat a vždycky bychom narazili na nějaký nový. Pokud se v některých vidíte, nebo vás napadají další, ráda si přečtu vaše komentáře.

1. Společnost v posteli.
Co si budeme nalhávat. Když se kdykoliv vrátíme do pokoje a podíváme se k sobě do postele, nečeká na nás žádný sexy chlap nebo holka. Místo toho tam zaručeně vždy objevíte knížku. Když náhodou ne přímo v posteli, tak stoprocentně vedle na nočním stolku, poličce, nebo rovnou na zemi.

2. Vnímání času.
Zalezu si, začtu se a najednou BUM! I když ještě před pěti minutami bylo teprve osm večer, tak zjišťuju, že už je pěkně pozdě a měla bych jít spát. Je to dost podobné jako, když ráno zavřete na pět minut oči a najednou už meškáte. Nevíte jak, ale ten čas tak neuvěřitelně letí. Přesně takhle se dají krásně promrhat víkendy. Jako byste nedělali celý den vlastně nic, ale ve skutečnosti jste prožili parádní knižní dobrodružství.

3. Kniha vs realita.
Jakmile se začtu, už je hrozně těžký vrátit se zpátky do reality. Pokud z nějakého důvodu je potřeba přerušit čtení, tak si ve skutečném světě připadám jako ve snu. Neustále přemýšlím jen nad tím, co se v knize stalo, nebo co by se stát mohlo. Navíc se vám prostě často z toho druhého světa ani nechce a věřím, že se najde spousta z vás, co ho ani nikdy neopustila. Nakonec když už máme dočteno, cítíme takové zvláštní prázdno. Jeden svět se pro nás na chvíli uzavřel. Co budeme sakra dělat teď? Áhh, ještě že máme po ruce tu kupu dalších knížek, co jsme si nedávno koupili.

4. Knížní kluci vs. reální.
Snad každá z nás četla knížku, ve které se zamilovala do některého z hrdinů. Kdo ne, prostě jen ještě nečetl tu správnou. Co si budeme nalhávat. Skuteční kluci často nejsou tak dokonalí jako ti na papíře a nemálo nám nad tím ukápne slza. Do toho ideálně, když se začteme do nějakého románu, kdy se vcítíme do hlavní hrdinky a máme pocit, jako by se vše dělo nám a ten pan "dokonalý" byl jen a jen pro nás. Ach, ta bolest reality.

5. Kniha a film.
Tohle musí znát kdokoliv, kdo viděl film podle knihy. Ten pocit, když filmaři vynechají spousty detailů, co nám přijdou důležité. Jak si poupravili děj podle sebe a najednou je tam spousta nenávazností a spousta chyb.. Ty chvíle, kdy se v kině rozčilujeme a chceme sousedovi vedle začít šeptat ,,Víš, ve skutečnosti vlastně.." a vy se musíte ovládat, protože nechcete umřít na udušení v popcornu.


6. Narušitelé.
Moment, kdy můžeme vyskočit z kůže. Naprosto se zabereme do děje. Akorát se děje něco, na co čekáte už několik stránek a vždy se objeví někdo, že něco chce. Nebo vám začne brnět telefon, protože najednou vás všichni přece životně potřebují. Naprosto parádní jsou i okolní rušivé podněty v podobě různých zvuků. Někomu hraje nahlas televize, děti začnou za oknem řvát, slyšíte divné pípavé zvuky. To je přece paráda.

7. Nedostatek.
Rozhodně knížek. Můžete mít knih, kolik chcete. Stejně to nikdy nebude dost. Vždycky jsou zde nové světy, které lze prozkoumávat.
Nebo prostoru. Ty bichle přece potřebujete nějak uskladňovat a knížka se 700 stránkami a pevným obalem už přeci jen nějaký prostor zabere. Tudíž nejlepší dárek, jaký můžete krom knížky dostat, je například knihovna. Nebo rovnou celý sklad. Ideální.
Volného času. Nemůžeme sedět celý den schovaní za tou spoustou stránek. Musíme chodit do školy, nebo do práce a často ani není kdy si dát pauzu a vnořit se do toho ohromného světa informací.
A samozřejmě peněz. Knížky něco stojí. Bohužel jsou to také často vysoké částky, ale co. Investice do knihy pro nás nikdy není zbytečná. Navíc jakmile už peníze máte, nevíte honem kterou z toho dlouhého seznamu knih, co chcete, si vybrat jako první. Potřebujete všechny.

8. Závislost.
Naštěstí je to vlastně celkem neškodný návyk. Až na tu spotřebu peněz. Nebo to, že jste pak pro spoustu lidí podivíni. V obchodním centru všichni chtějí jít do obchodů s oblečením a vy prostě musíte jít do knihkupectví, kde strávíte minimálně půl hodiny. Ještě se štěstím. Protože jinak hrozí, že budete omráčeni. Knížkou po hlavě. Od kamarádky, co stojí vedle vás, koulí očima a netrpělivě pořád říká ,,Janoooo..". Když vy prostě musíte vzít do ruky každou knížku, po který toužíte, kterou obdivujete, nebo která zrovna vyšla. Ohmatat si ji. Přivonět k té úžasné vůni. K čemu celebrity. My obdivujeme knížky.
Navíc je jednoduše nutnost, že když vyjde nová knížka od vašeho oblíbeného autora, musíte jí ihned mít a pak vás nikdo aspoň dva dny nevidí, dokud si ji nepřečtete.
No, a nebo pokud se něco vaší oblíbené knížce stane, je z vás vraždící mašina. Někomu ji půjčit? Nepřichází v úvahu! Stačí jediný škrábanec, jediná ohnutá stránka a už bušíte hlavou do zdi.

9. Zlomené srdce. Znovu, znovu a znovu..
Naše autory milujeme. Jsou to pro nás bohové, kteří tvoří světy, do nichž se vždy rádi vracíme. Existují, ale chvíle, kdy bychom jim nejraději zakroutili krkem. To když nám zabíjejí naše oblíbené postavy. Bohužel s tím nic nejde dělat. Leda tak přeskočit danou stránku, nebo ji vytrhnout, ale přiznejme si to - na to nemáme srdce. Nebo když se nemůžeme smířit s nějakým zvratem v ději. Často, i když nemůžeme překousnout závěr nějakého díla. Jenže čtenář je tvor nevyzpytatelný. Uvnitř něj stejně stále postava žije, ba co víc. Často si rád ve své hlavě poupravuje příběh podle sebe. Jen tak pro radost, aby mohl v klidu spát.

10. Nezasvěcenci.
V mém okolí se zrovna moc lidí, jako já nenajde. Když vyjde například nová knížka od mého oblíbeného autora, nikdo se mnou společně nejásá. Není s kým probrat ty děje a zvraty. Když vás zrovna k něčemu napadne totálně trefná hláška, tak ji stejně nemůžete použít, protože je z vaší oblíbené knížky a nikdo by ji nepochopil. Nebo je skvělý, když někdo například řekne: ,,Harry Potter? Toho miluju, jsem jeho hroznej fanoušek, viděl jsem všechny filmy!" a vy jen hodíte ten obličej "Jako vážně?!" Jakmile se ale najde někdo, s kým jste na stejné notě, jste nezastavitelní.
Třeba já, když se seznamuju s nějakým klukem a zjistím, že rád čte, aniž by ho k tomu nutili násilím, tak mu to přidá spoustu bonusových bodů. Protože čtenáři jsou dneska ohrožený druh a klučičí čtenáři jakbysmet.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 tipycz | Web | 10. května 2016 v 20:09 | Reagovat

Souhlas

2 Angel :) | Web | 4. srpna 2016 v 11:44 | Reagovat

Tieto pocity poznám dokonale :)
Už od malička som vždy rada čítala a ani teraz tomu nie je inak :)

Film verzus kniha to je tak, že v knihe je toho vždy viac napísané a lepšie ako spracovanie filmu :)

čo sa týka času a hlavne narušiteľov tak to u mňa zvykne byť tak, že ked si už sadnem k tomu aby som začala čítať tak sa ma pýtajú a prečo čítaš a nepočuješ je to proste nepríjemný pocit niekedy.

3 Lexi Original | Web | 23. srpna 2016 v 11:14 | Reagovat

ach jo zvykla som byť knihomol keď som bola mladšia ... ale akože ozaj knihomol najhrubšieho zrna :D takže to dobre poznám a suhlasím s tým ale odtrhnúť nos od knižky a zažiť svoj zaujimavy príbeh je ešte lepšie :) (p.s. stale sa vraciam z času na čas aj k nejakej dobrej knižke)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama